Služba sociální rehabilitace
Nejsi v pohodě? Něco se děje s tvými myšlenkami, emocemi nebo tím, jak se cítíš? Je pro tebe těžší zvládat běžné věci, školu, vztahy nebo to, co dřív šlo snáz?
Pokud je ti 10–18 let, pomůžeme ti zorientovat se v tom, co se s tebou děje, co ti teď komplikuje běžný život a co by ti mohlo pomoct, aby ses cítil/a lépe a zvládal/a věci, které potřebuješ.
Podle situace ti můžeme nabídnout:
- sociální poradenství – když se potřebuješ zorientovat ve své situaci, možnostech nebo právech, řešit praktické věci nebo najít další službu či pomoc. Můžeme společně pracovat také na tom, co ti usnadní běžné fungování, vztahy, školu nebo další každodenní situace,
- krizovou intervenci – když je toho na tebe moc, něco tě silně zasáhlo nebo máš pocit, že situaci právě nezvládáš. Pomůžeme ti zklidnit se, zorientovat se v tom, co se děje, a promyslet, co dál,
- psychologickou nebo psychoterapeutickou podporu – když tě trápí myšlenky, emoce, strachy, úzkosti, vztahy nebo jiné potíže, které ovlivňují tvůj každodenní život. Součástí může být také lepší porozumění tomu, co se s tebou děje,
- psychiatrickou konzultaci – pokud je potřeba lépe posoudit tvoje psychické potíže a promyslet, jaká další pomoc by pro tebe mohla být vhodná,
- terénní podporu – můžeme za tebou přijít tam, kde podporu potřebuješ, například domů. Můžeme tě také doprovodit k lékaři, do školy, na úřad nebo do jiné služby a pomoct ti situaci zvládnout,
- podporu při rozhovoru s rodinou – pokud je pro tebe těžké doma vysvětlit, co prožíváš nebo co potřebuješ, můžeme ti pomoct najít správná slova nebo se společně potkat s rodiči či dalšími blízkými,
- skupinovou podporu nebo terapii – můžeš se potkat s dalšími, kteří řeší něco podobného. Někdy pomůže zjistit, že v tom nejsi sám/sama, sdílet zkušenosti a hledat společně způsoby, jak náročné věci zvládat.
Nemusíš vědět, co přesně potřebuješ. Stačí nám říct, co se děje. Společně budeme hledat, co by ti teď mohlo pomoct.
Možná tě napadá
Řeknete někomu, že k vám chodím?
Ne. To, že využíváš naši službu, ani to, o čem spolu mluvíme, běžně nikomu nesdělujeme. Výjimkou jsou situace, kdy nám zákon ukládá jednat jinak – například pokud by byl někdo vážně ohrožený. Když to půjde, vždy ti vysvětlíme, co se bude dít a proč.
Budete mluvit s mojí školou, doktorem nebo někým dalším?
Jen tam, kde to bude dávat smysl a kde se na tom společně domluvíme. Nechceme kolem tebe vytvářet síť lidí bez toho, abys věděl/a, proč spolu mluví.
Řeknete rodičům všechno, co vám povím?
Ne. I když jsi nezletilý/á, máš u nás svůj vlastní prostor. S rodiči potřebujeme sdílet důležité věci, které se týkají tvého zdraví, bezpečí nebo další podpory, ale nemusíme jim převyprávět všechno, co nám řekneš. Budeme s tebou mluvit o tom, co je potřeba sdílet a proč.
Co když nechci, aby do toho rodiče moc zasahovali?
Řekni nám to. Budeme hledat způsob, aby ses mohl/a do rozhodování o své podpoře co nejvíc zapojit a aby sis zachoval/a prostor, který potřebuješ.
Znamená to, že jsem „blázen“?
Ne. Duševní nepohoda nebo psychické potíže nejsou známkou toho, že je s tebou něco špatně. Stejně jako může bolet tělo, může se někdy přetížit i hlava a naše emoce. A stejně jako u jiných potíží má smysl hledat pomoc.
Jsem jediný/á, komu se něco takového děje?
Nejsi. Spousta dětí a dospívajících někdy zažívá úzkost, smutek, velké napětí, potíže se spánkem, strach, ztrátu energie nebo pocit, že běžné věci najednou nezvládají. Každý to ale může prožívat trochu jinak.
Co když se bojím, co si o mně ostatní pomyslí?
Je pochopitelné, že se toho můžeš bát. O tom, komu o své situaci řekneš a jak ji vysvětlíš, se můžeme bavit společně. Pokud budeš chtít, můžeme ti pomoct najít slova i pro rozhovor s rodinou.
Když půjdu k psychiatrovi, budu muset brát léky?
Ne. Setkání s psychiatrem automaticky neznamená léky. Psychiatr je lékař, který se snaží pochopit, co se s tebou děje, a společně s tebou a podle situace také s rodiči hledá vhodnou pomoc. Léky jsou jen jedna z možností a ne každý je potřebuje.
Může mi psychiatr nebo psycholog dát nějakou „nálepku“?
Smyslem není dát ti nálepku. Potřebujeme hlavně lépe pochopit, co prožíváš, co ti komplikuje život a co by ti mohlo pomoct.
Musím mluvit o věcech, o kterých mluvit nechci?
Ne. Můžeš říct, že o něčem zatím mluvit nechceš nebo že potřebuješ čas. Budeme respektovat tvoje tempo.
Musím u vás sedět jen v místnosti a povídat si?
Nemusíš. Podpora může mít různé podoby. Někdy je to rozhovor, jindy praktická pomoc, setkání s rodinou, skupina, doprovod nebo podpora přímo tam, kde ji potřebuješ.
Co když se mi k vám špatně chodí nebo vůbec nedokážu přijít?
Můžeme hledat jinou cestu. Náš terénní pracovník může v některých situacích přijít za tebou nebo tě doprovodit tam, kam potřebuješ.
Jste nemocnice nebo psychiatrie?
Ne. Bateau není zdravotnické zařízení ani nemocnice. Jsme sociální služba zaměřená na podporu dětí a dospívajících, kterým psychická nepohoda komplikuje běžný život. Součástí našeho týmu ale mohou být i odborníci na duševní zdraví, například psycholog nebo psychiatr.
Co když vůbec nevím, co se se mnou děje?
To vůbec nevadí. Nemusíš mít diagnózu ani vědět, jak svůj problém pojmenovat. Můžeš začít třeba jen větou: „Poslední dobou nejsem ve své kůži.“ Od toho jsme tu, abychom společně přišli na to, co se děje a co by ti mohlo pomoct.